večerníček

14. 2. 2015

Meďové.Veselé putování smedvídky.Václav Chloubek už vychoval hodně divokých zvířat.Moc dobře je známe:vydřího kluka Vydrýska,lišáčka Tuláčka,trojici roztomilách medvíďat Vojtu,Kubu a Matěje.O dalších medvících,Honzíkovi a Elišce.

Brdské lesy mají pro fotografa zvláštní kouzlo. Jsou neznámé, protože zde cvičí vojáci a bez zvláštního povolení sem nikdo nesmí. Za celý den tu nepotkáte človíčka, zato v hlubokých lesích můžete pozorovat třeba samotářského jezevce nebo opatrného lišáka, lovícího mezi balvany lesní myši.

K rybníkům, ukrytým mezi brdskými kopci, jsem se jednoho jarního dne vydal jak jinak - i s medvíďaty. Chtěl jsem zkusit najít v rákosí nějaká hnízda a podívat se, jestli už přiletěli stěhovaví ptáci. Ale na hladině plaval jen pár labutí a všude byl klid. Méďové si hráli na břehu, Matěj s Kubou za mnou lezli až k vodě. To Vojta - ten si dával pozor, aby ani tlapku nesmočil. Vody se možná trochu bál, možná mu byla jen protivná - jako některým lidským klukům.

Vzal jsem medvíďata až k samému rákosí. Mezi mechovými polštáři se cítila jako v pelíšku. Chvilku se pošťuchovala a když se trochu unavila, lehla si v mechových postýlkách a spala. Kuba ještě chvilku předváděl, jak by se přikryl, a pak usnul také. Když jsem se vrátil ze své obhlídky, nemohl jsem médi vůbec najít a nakonec mi nezbylo, než je odnést pryč.
Kousek od hráze se Matějovi připletla pod nohy ropucha. Nestačila se včas ukrýt a Matěj ji začal tlapou zkoumat. Medvíďata se stále ještě živila pouze mlékem, proto nehrozilo nebezpečí, že by ji mohl kousnout. Ovšem - medvědí pozornost nebyla žábě vůbec milá, a tak se začala bránit. Po svém. Ropuchy totiž v nebezpečí vylučují povrchem celého těla odpornou tekutinu. A ta ani Matějovi nechutnala. Hned přestal mít o živou hračku zájem.

V místech, kde les vybíhá daleko do vody, vznikla řada tůněk, úzkých hrází, ostrůvků a zálivů. Kuba s Vojtou se zatoulali do míst, odkud nemohli najít cestu zpátky. Bylo to úplné bludiště a já musel pěkně dlouho čekat, než se z něho dostali ven. Jejich šramocení vylekalo i mladé husy, které spaly v jedné olši.

Méďové - Kolíbaná

Co to leze ze křoví?
No tak, honem, kdo to ví?
Kdo jsou, lidi zlatý,
tři koule chlupatý?
Kdopak aspoň napoví?

Možná, že to dovedu.
Čenich mají od medu,
kožich, děsný tlapy,
prach a kule, chlapi.
To je parta medvědů.

Brum, brum, brum.
O čem se zdá medvědům?
Hlavu, zadek, nohu
schovej do brlohu.
Brum, brum, brum.
Brum, brum, brum.
Zazpíváme medvědům
Dobrou noc, vy šelmy,
nechrápejte velmi
nebo si zboříte dům.

Vojta,Kuba s Matějem,
usnou než se nadějem.
Celý den si hráli,
jakby pracovali.
Tak copak jim popřejem?

Méďové - Úvodní

Lidi ani netuší,
jak jim kožich nesluší.
Ať sněží či leje,
ví, že hezky hřeje
když mráz kouše do uší.

Pak si v teple posedí
a tak ani nevědí,
že, než kožich, čepice,
že daleko více
hřeje láska medvědí.

Brum, brum, brum,
o čem se zdá medvědům,
Hlavu, zadek, nohu
schovej do brlohu,
brum, brum, brum.

Brum, brum, brum,
zazpíváme medvědům
Dobrou noc, vy šelmy,
nechrápejte velmi
nebo si zboří te dům

Méďové - Závěrečná

Brum, brum, brum,
o čem se zdá medvědům?
Hlavu, zadek, nohu
schovej do brlohu,
brum, brum, brum.
Brum, brum, brum,
zazpíváme medvědům.
Dobrou noc, vy šelmy,
nechrápejte velmi
nebo si zboříte dům.

Vojta, Kuba s Matějem
usnou než se nadějem
Celý den si hráli,
jak by pracovali,
tak copak jim popřejem?

Brum, brum, brum,
o čem se zdá medvědům?
Hlavu, zadek, nohu
schovej do brlohu,
brum, brum, brum.
Brum, brum, brum.,
Zazpíváme medvědům.
Dobrou noc, vy šelmy,
nechrápejte velmi
nebo si zboříte dům.

Madla a Ťap.Tentokrát ve večerníčku vypráví o přátelství loveckého psa, bavorského barváře a malého opuštěného mláděte rysa ostrovida. Ti dva, vlastně tři – tím třetím je Aleš, strážce šumavského parku – spolu prožívají krásné chvíle přátelství i napětí usilovného hledání. Madla je štěně, Ťap je malý rys. Při jedné z vyjížděk se obě zvířata ztratí, toulají se šumavskou přírodou, poznávají nebezpečí, ale nejraději si hrají a při hře se učí zvířecím dovednostem. Putují kolem šumavských řek, hájovny, osamělých stavení a skal, poznávají jezero, různá zvířata, slatě a ocitnou se až v bavorské Zoo. Jednou se ztratí i jeden druhému, aby se na úplném konci seriálu sešli se svým přítelem Alešem.

Budově ministerstva pro odhadlovani nevisvitelných záhad.Má svou dětektivní kancelář inspektor fousek.Když je ministerstvo koncích,Fousek je vždy připraven.

Inspektor Fousek

1.Případ s diamanty

2.Případ vesmirných signárů

3.Případ ztracených hodinek

4.Případ královny krásy

5.Případ zmizelého Strašidla

6.Případ ukradeného špekáčku na stopě

7.Případ duhové perly

8.Případ bílého králíčka

9.Případ statního tajemství

10.Případ starých mincí

11.Případ důležitého telegramu

12.Případ praveké bohyně

13.Případ teleštístko

Vydrýsek

Zdálo se ti zdálo,zdálo o prameni.

Že tam někde v horách,zvoní na kameni.

Na kameni zvoní,voda v čirá spěchá.

Spěchá s kopce dolu,tak kde řeka čeká.

Zdálo se ti zdálo,kde místo to leží.

Vždy se vracet dlouho,pomalu a stěří.

Ža tam kytky kvetou,že tam stromi stíni.

A ve vodách plavou struži,štiki,líni,zdálo se ti zdálo.

Že ta voda živá,teče krajen teče a jako by spíva.

Očem že to jen šumí,co to jen té vode.

Očem žeka spíva,spíva o svobodě.

o hajném robátkovi a jelenu větrníkovi

O človíčkovi jak přežít v pralese.Před mockrát moc lety to na zemi vypadalo úplně jinak.Žila tu prapodivná prazvířata a zrovna tenkrát se tu objevil i první pračlověk.Tedy pračlovíček.

Po světe pobíhá nahý,jen hrudník mu zdobí par chloupku,ale hřívu by mu mohl závidět i sám král zvířata.Človíček je malý bezbranný tvor,který veškerou svoji energii věnuje tomu,aby ve světe plném nepřátel přežil.Tváří seže se ničeho nebojí a že si ví se všim rady,a když se náhodou dostane do úzkých,dokáže si najít i v divokém pravěku plném podivných prazvířat a praještěrů správné kamarády,kteří ho z bryndy pokaždé vytáhnout.Človíček je typickým příkladem pračlověka,jehož život spočíval v zajištění obživy a udržení ohně.Dozvíme se tak napřiklad to,jak si vykřesal první jiskřičku,jak si postavil dům a poprvé za sebou zabouchl dveře,jak poprvé nabral.

Hajový bes,tam žije s hajnim pes (2).Borovice jedle smrk tam zas bydli vlkem vlk (2).Dva bratři šedí,kaši nejedi (2).Maso a zase maso,masičko to je chraso (2).

Kouzelni jsou,chlupati po čenichu po pati.Na výpravě tam a sem,za s vím vlastním ocasem.Tihle braši ulovi po věčinou ulovi.Jejich prapra dědeček to byl jiněj dáreček,kdysi sežral celičkou Karkulku i s babičkou,potom 7 kůžlátek,skončil u 3 čunátek.Nikdo uš se nedovi,jestli je to tutovi,a zda nejsou bez vini pohátkový noviny.Ve s ni tichu,žádný hluk,kde je vlků,vlkem vlk.Plati pravda odvěká,boj se šelmy člověka.

Ahoj,ahoj přítěli můj,zastav se jen a chviličku stůj.Už se zase spolu setkáváme,my upřímné máme přátelství.Ukazu celý velký svět,všichni ti tu můžou závidět.Zavidět společné výleti,naně já a ty,prožijem polu krásných pžíběhúúú,tak už pojď.Krtek a Panda

Mislí i loukou,řekou a cestou,běžíme stále dál.Sluníčko svíti,kdo by se jen bál,světlem letíme,hory vidíme.Život je nádherný.Nejkrásnější je však naše přátelství,misli i loukou,řekou a cestou,slišíme dost písní.Vidim jen úspěch na dětských tváří.Světlem letíme,hory vidíme,život je nádherný.Nejkrášnější však je naše přátelství,nejkrasnější je na-še přá-tel-stvííí.

www.chnpec.com

Lískulka.narodila se lískového oříšku,právě když nad lesem vycházelo sluničko namýtince po lískou a kamarádí se brouky i s lesní vílou Lesanou

kočka Linda poklad rodiny

Česílko

Prazdniny jsou senzace pořád sama legrace.

Pojedeme k dědovi ten ma nás nic nepoví.

Prázdnini jsou príma věc,pokud nejseš jezevec.

Mach,Sebeštová a kouzelné sluchátko

Dějse k nám paci nám sluchátko a Jonatan.

My jsme záci 3.B koukame se na sebe.

Že jsme jen kreslení,to nám vadi váření.

Nechceme bejt z papiru,chceme jeho na miru.

Na chvilku příjdem kvám,svět je pronás dokozán.

Jonattan:Jsemchytrý pes Jonatan,tatinka prí dělat mám.

A když to zastanu,ustrašene dostanu,haf,haf.

Na cestu se vidali,sluchátko sebou vzali.

Co všechno zažily,uvidíte zachvíly,haf.

My jsm záci 3.b,koukame se na sebe.

Že jsme kreslení,to nám vadi váření.

Nechceme jeho na miru,na chvilku příjdem kvám.

Svět je pro nás dokozán,svět je pro nás dokozán.

Jonatan:To jsou záci 3.B,a berou si na sebe.

Podobu zajýce,žiraficí krabice můžou být i.

Rohože a to všechno protože že mají na

krátko utržené sluchátko.Taki jedno zvířátko.

J:Jsem chytrý pes Jonatan,tatinka pri dělat mám.

A když to zastanu,ustrašene dostanu.

Haf,haf,haf,haf.

Kocourek Damián,bojová Pitypačka,namyšlená kráska Čičparada,bernadyn Havrda,kotě Žužlík,kočičí maminka Jepinka.Ty jsou nektěří

Cvoek austronaut

bob a bobek

To je prosím klobouk kouzelníka Pokústona a vném bydlí.Dva králíci Bob a Bobek,jenže tomu se nikdy uchřátého klobouku nechce stávat a čvičit.Bobek:Ale proč.Bob:protože je ráno.Bobek:Jenže já mám ještě noc.Bob:jde se do práce.Bobek:Ale proč.Bob:Protože práce šlechtí.

bob a bobek na cestách

terezka v nesnázích aneb hopkin zasahuje

káťa a škubánek

Čtyři uši na mezi pampadám.Júdásek králíček,Hejásek

zajíček.Jeden býlí ocasek Júdásek,druhý býlí ocasek

Hejásek,čtyři uši na mezi.

království květin

Matylda

Kachna Matylda žije v malém domku na venkovském dvoře. Přesto, že je ve své domácnosti sama, není to žádná samotářka. Naopak. Hlavním smyslem Matyldina života je zajímat se o druhé, bedlivě pozorovat jejich zvyky a počínání a hlavně – okamžitě jim poradit. Jakmile ucítí šanci zamíchat se někomu do života, nikdy ji nepromarní. Kdo dá na její radu, nutně vybočí ze své přirozenosti a už se hrne do maléru. Ale Matyldina role tady nekončí. Upřímně se snaží dokázat, že její záměr je přece ten nejlepší a sama vyvine obrovské úsilí, aby zapůsobila na chod událostí, které se neomylně řítí jako lavina vstříc nedorozumění, průšvihu a karambolu.

Matylda nechce nikomu ublížit – právě naopak – její rady jsou vždycky neseny dobrými, ušlechtilými záměry. Naběhá se, nalítá a nashání, je ochotna se třeba přerazit, jen aby pomohla prosadit svou. Matylda se prostě od udílení dobrých rad odstrašit nedá. Výsledek také nikdy nevidí tak černě – ono to vždycky nakonec nějak dopadne a každá absurdita se stane jen další historkou, kterou Matylda potom s gustem vypráví.

Panenka v červené sukýnce z pole plného rozkvetlých makových květů a motýl Emanuel s černým kloboukem, to jsou dva hlavní hrdinové seriálu, který vznikl podle námětu známého spisovatele Václava Čtvrtka. Oblíbené postavičky nakreslila malířka Gabriela Dubská a třináct příběhů vtipně natočil zkušený režisér Václav Bedřich, který je podepsán například pod Maxipsem Fíkem a Bobem a Bobkem.